Advokátske tajomstvo: dáta v cloude a trestné konanie

Rozhodnutie Mestského súdu v Prahe: Nt 615/2014

Mestský súd v Prahe dospel k záveru, že umiestnenie zariadenia cloudovej služby nie je miestom „v ktorom advokát vykonáva advokáciu“, a preto na veci a dáta umiestnené v cloude sa nevzťahuje zvýšená ochrana práv tretích osôb upravená v § 85b Trestního řádu ČR.[1]

Podľa § 85b Trestního řádu ČR:

• „Při provádění domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, pokud se zde mohou nacházet listiny, které obsahují skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta, je orgán provádějící úkon povinen vyžádat si součinnost České advokátní komory (dále jen "Komora"); orgán provádějící úkon je oprávněn seznámit se s obsahem těchto listin pouze za přítomnosti a se souhlasem zástupce Komory, kterého ustanoví předseda Komory z řad jejích zaměstnanců nebo z řad advokátů.“

Čo je cloud?

Za cloud sa označujú miesta na internete, kde osoba môže ukladať rôzne druhy informácií v podobe fotografií, hudby, dokumentov a videí. V podstate sem možno uložiť naozaj všetko, čo funguje ako súbor a neskôr to rýchlo, jednoducho získať z počítača, telefónu, televízora alebo iného zariadenia, ktoré má internetové pripojenie.

Skutkový stav

Trestné konanie sa začalo na základe dôvodného podozrenia, že obvinený spáchal obzvlášť závažný zločin: skrátenia dane, poplatku a podobnej povinnej platby a zločinu legalizácie výnosov z trestnej činnosti. Obvinený vytvoril obchodné spoločnosti, ktoré však nevyvíjali žiadnu činnosť a podľa vymyslených údajov boli za tieto spoločnosti vytvorené daňové priznania, na základe ktorých boli týmto spoločnostiam vyplácané vysoké nadmerné odpočty dane z pridanej hodnoty. Takto vyplatené prostriedky boli následne ďalej preposielané za účelom skrytia pôvodu ich „legalizáciou“ do ďalších podnikateľských aktivít. Od roku 2009 do roku 2012 mala byť touto trestnou činnosťou spôsobená škoda vo výške 0,7 mld. KČ.

Z odôvodnenia

Následne ponúkame podstatnú časť v pôvodnej verzii z odôvodnenia súdu v predmetnej veci:

• V prvé řadě je nutné upozornit, že ze spisového materiálu žádným způsobem nevyplývá, že se mělo jednat o prohlídku jiných prostor, v nichž advokát vykonává advokacii. Jedná se o úložiště serverů externí účetní společnosti, tedy místo, které ze své povahy není místem, kde advokát vykonává advokacii. Soud si je při této úvaze vědom vyvíjející se judikatury i rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. dubna 2014, sp.zn. 6 To 24/2014, a vzal v potaz, že advokát může také vykonávat advokacii na místech odlišných od svého registrovaného sídla u České advokátní komory, přesto však dospěl k závěru, že v tomto konkrétním případě se o takové místo nejedná a nebyla splněna podmínka dle § 85b odst. 1 tr. řádu.
• Při výkladu znaku „výkon advokacie“ dle § 85b odst. 1 tr. řádu se zdejší soud opřel oustanovení § 1 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, tedy, že tímto je poskytování právních služeb. V ustanovení § 1 odst. 2 citovaného zákona je pak uvedeno, co se rozumí poskytováním právních služeb, kdy se jedná o zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu. Z toho vyplývá, že místo výkonu advokacie rozhodně nejsou prostory sloužící k úschově datových serverů.
• Zde je nutné zdůraznit, že nestačí pouze možnost, že se v prostorách mohou nacházet listiny, které obsahují skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 30. října 2013 sp.zn. 3 Tdo 947/2013 judikoval, že zvýšená ochrana práv třetích osob (klientů advokáta) upravená v § 85b tr. řádu se uplatňuje pouze ve vztahu k provádění prohlídek v místě (v prostorách), kde advokát vykonává advokacii, a kde se z tohoto důvodu pravidelně vyskytujevětší množství informací o klientech advokáta.
• V případě, že by měl být chráněn rovněž „jiný prostor, pokud se zde mohou nacházet listiny, které obsahují skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti“, nebyl by důvod, aby ustanovení § 85b odst. 1 tr. řádu obsahovalo podmínku „v nichž advokát vykonává advokacii“. Výkladem zákona tak nelze dospět v tomto konkrétním případě k jinému než shora uvedenému závěru. Je nutné si uvědomit, že jedním z cílů úpravy je sice poskytnout ochranu listinám, které obsahují skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta, ale úprava sleduje především případy, kdy se v prostorách advokátní kanceláře provádí prohlídka a advokát není osobou, která je podezřelá nebo obviněná z trestného činu a kdy orgány činné v trestním řízení takto mohou získat důvěrné informace důležité pro přípravu obhajoby jeho klienta, který je tímto podezřelým nebo obviněným a tak zasáhnout do práva na obhajobu, a tím oslabit nebo zcela prolomit požadavek mlčenlivosti advokáta a potažmo tak rovnosti zbraní v trestním řízení. Z toho jednoznačně vyplývá, že se nejedná o tuto situaci, když postup dle § 85b a násl. tr. řádu v tomto případě byl do jisté míry subjektivně vyvolán jednáním třetích osob, a to zúčastněnými osobami a přítomností zástupce České advokátní komory, kteří se na místo prohlídky jiných prostor dostavili až v jejím průběhu a domáhali se postupu dle § 85b a násl. tr. řádu. Orgány činné v trestním řízení však přistupovaly k prohlídce jiných prostor od počátku správně bez toho, aniž by byl postup dle § 85b tr. řádu nutný.
• Nelze připustit, aby zvýšenou ochranu se všemi důsledky (např. povinnost soudu seznámit se s obsahem listin) vyvolala pouhá přítomnost zástupce České advokátní komory, který neudělí souhlas, pokud je evidentní, že se nejedná o prostor, v nichž advokát vykonává advokacii. Takový přístup by znamenal příliš extenzivní výklad tohto ustanovení a bezbřehou ochranu povinnosti mlčenlivosti, což by nakonec vyústilo v bezbrannost orgánů činných v trestním řízení vůči případným obstrukčním jednáním. Takový postup by rovněž neumožňoval projednávat trestní věci urychleně bez zbytečných průtahů, což je jedna ze základních zásad trestního řízení.
• Cílem úpravy je tak nejen ochrana povinnosti mlčenlivosti advokáta, ale také to, aby pachatelé trestné činnosti nemohli zneužít povinné mlčenlivosti advokáta tím, že s jeho vědomím cíleně páchají trestnou činnost a prostor jeho kanceláře využívají jako krytí, domnívaje se, že jim díky mlčenlivosti poskytuje dostatečnou ochranu před orgány činnými, jak judikoval Ústavní soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 24. března 2014sp.zn. III ÚS 3988/13.
• Je tedy evidentní, že povinnost mlčenlivosti advokáta a její ochrana není bezbřehá, jak tomu nasvědčuje i vývoj právní úpravy, např. přijetí zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Navíc pokud jde o samotná data, o kterých je tvrzeno, že by se mohlo jednat o klientská data zúčastněné osoby UNI LEGAL, advokátní kanceláře, s.r.o. K tomu soud uvádí, že ty musí projít znaleckým zkoumáním v rámci přípravného řízení, přičemž i znalec má povinnost mlčenlivosti k případným údajům, které se z těchto věcných důkazů dozví. V tomto konkrétním případě tak soud dospěl k názoru, že zcela zřetelně účel trestního řízení převažuje nad účelem povinné mlčenlivosti advokáta.[2]